Barokní kovárna v Těšanech je čtyřkřídlá budova s podsíní a zahrádkou — venkovské baroko z roku 1700. Byla součástí vrchnostenského dvora už ve středověku.

Těžištěm expozice je kovářská dílna v podobě z devatenáctého století s původním vybavením: výheň se širokým otevřeným komínem, měchy, kovadlina, kovářský ponk a nářadí. Na stěnách visí desítky kleští a kladiv na svých místech, jako by kovář jen odešel na oběd.

Navazuje kolářská dílna, kde je ukázaná výroba kola od špic přes hlavu až po hotové slunce — a v hospodářských budovách je zemědělské nářadí a výrobky kovářů. Dá se projít i obytná část s dobovým nábytkem a nádobím, takže je vidět, jak řemeslník žil, ne jen jak pracoval.

Kováře uvidíte jen při akcích

Při běžné prohlídce je dílna prázdná. Kováře při práci uvidíte jen ve dnech, kdy se koná některá z jejich akcí — a těch mají několik do roka, včetně těch určených přímo rodinám s dětmi.

Kapacita je omezená a bývá vyprodáno

Tohle je u téhle památky zvláštnost: návštěvnická kapacita je omezená a provozovatel na webu zveřejňuje konkrétní hodiny, které jsou už plně obsazené. Než vyrazíte, podívejte se, jestli váš termín není mezi nimi.

Otevírací doba a placení

Od května do září: středa až neděle a svátky. V dubnu a v říjnu jen o sobotách, nedělích a svátcích.

Dopoledne od devíti do dvanácti, odpoledne od jedné do pěti, poslední vstup v půl páté.

Platí se jen hotově. Skupina od deseti lidí si může domluvit prohlídku i mimo tyto termíny.

Se psy do objektu nelze, kromě vodicích a asistenčních.

Dvě věci, které se k obci vážou

V Těšanech žila Marie Turková, předloha Maryši z dramatu bratří Mrštíků. A ze zdejší šlechtitelské stanice pocházel Korok, trojnásobný vítěz Velké pardubické — jeho žokej Václav Chaloupka byl těšanský rodák.