Centrum stavitelského dědictví NTM v Plasích
Muzeum o tom, jak se staví dům, sídlí v budově, na které se to dá rovnou ukázat — v bývalém pivovaru hospodářského dvora plaského kláštera. Provozuje ho Národní technické muzeum.
Zní to jako téma pro dospělé. Ve skutečnosti je to jedno z mála muzeí, kde děti nemusí nic obcházet: dvě z expozic jsou postavené přímo na tom, že si na věci sáhnou.
Stavební hřiště
Na jednom ze sýpkových pater bývalé sladovny se staví. Z prostých dřevěných špalíků jde postavit překvapivě složitá konstrukce, hmotový model plaského kláštera dovolí poskládat areál v různých obdobích jeho vývoje a pro nejmenší je připravená polstrovaná „osmička" s jednoduchou stavebnicí.
Je to podle muzea nejoblíbenější část celé expozice — a je to znát, děti odtud odcházejí nerady.
Statika hrou
Druhá interaktivní expozice odpovídá na otázku, kterou dřív nebo později položí každé dítě: „jak to, že dům stojí a nespadne?"
Odpověď tu není ve formě poučky, ale materiálů, kterých se dá dotknout, a základních statických principů, které si jde vyzkoušet. K tomu jsou vidět staré historické plány a modely.
Středověké stavební stroje v pivovarských sklepích
V bývalých ležáckých sklepích stojí funkční repliky středověkých stavebních strojů v životní velikosti. Vyrobili je podle historických pramenů a dobovými řemeslnými postupy — v evropském měřítku je to ojedinělá rekonstrukce.
Dominantou je klecový jeřáb podle vyobrazení v bibli Václava IV., dále beranidlo na zatloukání pilotů podle takzvaného husitského anonyma a vrátek s vijákem podle knihy Domenica Fontany. Od roku 2024 tu jsou i středověké originály, mimo jiné hrotité dveřní křídlo z kostela sv. Haštala v Praze.
Co je v hlavní expozici
Expozice stavitelství zabírá deset částí v budově pivovaru a jde po vrstvách stavby: od základů a hrubé stavby přes povrchy, okna a dveře a technickou výbavu domu až po krovy a krytiny. Materiály — dřevo, kámen, hlína — a jak se zpracovávaly.
V hospodářském dvoře je navíc Dvůr stavebních řemesel s pecemi na pálení vápna, historickou klempírnou, kovárnou a provozuschopnou slévárnou neželezných kovů. Ten je ale přístupný jen při akcích, edukačních programech a workshopech — na běžnou prohlídku se do něj nedostanete.
Pro zájemce o historii staveb je tu ještě komentovaná prohlídka expozice stavebněhistorického průzkumu, kde se s odborným pracovníkem odkrývají stavební vrstvy nejstarší části dvora.
Prakticky
Otevřeno je jen v sezoně, zhruba od začátku dubna do začátku listopadu (v roce 2026 od 3. dubna do 1. listopadu), od úterý do neděle, od desíti do pěti. V pondělí zavřeno.
Děti do šesti let mají vstup zdarma, rodinná vstupenka platí pro dva dospělé a až čtyři děti do patnácti let.
Parkoviště je součástí areálu a je zdarma — vejde se na něj až 250 aut, leží hned za sjezdem z hlavní silnice po levé straně a k muzeu se od něj jde ještě asi 200 metrů.
Z vlakového nádraží v Plasích je to necelý kilometr z kopce dolů k řece. Autobus Plzeň–Kralovice staví asi 300 metrů od areálu.
S kočárkem nebo vozíkem se projde skoro všechno — mezi patry jezdí výtah, problém jsou jen tři schody na lávce ve druhém patře a dva schody do mlýnice se sezonními výstavami. U vstupu je ve výšce 115 cm zvonek.
Fotit a natáčet se smí zdarma pro soukromé účely, bez stativu a přisvětlování.



