V Kutné Hoře se dá s dětmi sfárat do skutečného středověkého dolu — a je to zážitek, který se nedá nahradit ničím jiným.

Muzeum sídlí na Hrádku a má dva okruhy. První, Město stříbra, se prochází bez průvodce a je o geologii, archeologii a o tom, jak Kutná Hora zbohatla. Druhý, Cesta stříbra, je ten, kvůli kterému sem jedete: trvá zhruba hodinu a půl a jeho součástí je sestup do dvou set padesáti metrů původního středověkého důlního díla.

Před sestupem dostanete helmu se svítilnou a bílou hornickou halenu s kápí, které se říká perkytle. Ta chvíle, kdy se dítě obleče do perkytle a rozsvítí si lampu, je polovina zážitku. Na povrchu je k tomu trejv — obrovský těžní stroj poháněný koňmi.

Kdo dolů nesmí a kdo by neměl: děti do šesti let mají do důlního díla vstup zakázaný, od šesti do deseti jen v doprovodu dospělého. Muzeum návštěvu nedoporučuje lidem s klaustrofobií, epilepsií a ženám v pokročilém těhotenství. Sestup se dá i vynechat a projít jen povrchovou část okruhu — to je řešení, když máte dítě pod šest let.

Ve městě patří k muzeu ještě Kamenný dům s expozicí měšťanské kultury a lapidárium s kamennými plastikami z kutnohorských gotických památek, uložené ve dvoupatrových sklepech.

Pro rodiny: rodinné vstupné platí pro dva dospělé a dvě děti do patnácti let a je na každý okruh zvlášť, případně na oba dohromady se slevou.

Praktické, a tohle si opravdu ohlídejte: na jednu prohlídku dolu se vejde nejvýš pětadvacet lidí a jede se nejdřív po půl hodině. Rezervujte si to dopředu online, jinak v sezoně riskujete, že se nedostanete. Poslední prohlídka druhého okruhu startuje hodinu a půl před zavírací dobou.

Hrádek je v pěší zóně a přímo u budovy se nedá zaparkovat. Žádná z budov muzea není bezbariérová.

Otevírací doba je složitá a mění se každý měsíc — v únoru je zavřeno úplně a v zimě jsou otevřené jen výstavy. Zavírací den je pondělí. Před cestou se podívejte na jejich rozpis.