Důl Michal v Ostravě není zrekonstruovaná expozice. Je to skutečný důl, který zavřeli a nechali tak, jak byl — se špinavými stěnami, ohmataným zábradlím, ošlapanými schody a oprýskanými nátěry. Památkáři to udělali schválně, aby to vypadalo, jako by havíři včera odešli a všechno nechali na svém místě.

Základní okruh se jmenuje Cesta havíře do práce a jde přesně tou trasou, kterou chodili horníci. Začíná ve známkovně, pokračuje řetízkovou šatnou — tou, kde se oblečení vytahovalo na řetězech ke stropu — přes lampovnu a spojovací most až k těžním klecím. Uvidíte strojovnu s původními elektrickými stroji z let 1912 až 1915 a kotelnu s parním strojem z roku 1893. Prohlídka trvá hodinu a půl.

Pozor na jednu věc, kterou si lidé pletou: do podzemí se tady nefárá. Michal je povrchový areál, celý příběh je o tom, jak vypadal důl nahoře.

Pro nejmenší mají zvláštní prohlídku pro mateřské školy, kratší, na padesát minut. Občas vypisují noční prohlídku za světla havířské lampy — ta není vhodná pro děti do šesti let a je potřeba se objednat.

Pro rodiny: děti do pěti let jdou zdarma, od šesti do sedmnácti platí padesát korun, což je opravdu málo. Rodinná vstupenka tu není, ale při téhle ceně ji ani nepotřebujete. Děti do patnácti let musí mít doprovod dospělého. Kdo nechce na prohlídku, může si koupit levný vstup do areálu bez průvodce.

Praktické: parkoviště před vjezdem je zdarma. V areálu je restaurace U Cingra — přes týden vaří plné menu, o víkendu mají omezenou nabídku. Na jednu prohlídku se vejde nejvýš pětadvacet lidí; jako jednotlivci rezervovat nemusíte, skupiny ano.

Bezbariérový areál to není — dvě patra schodů, prahy a úzké vstupy. S vozíkem projdete přízemím a venkovním areálem. Obujte se pořádně, povrch je nerovný a jsou tu snížené průchody.

Sezona jde od dubna do začátku listopadu, v pondělí je zavřeno. V červenci a srpnu se chodí po dvou hodinách od devíti do pěti, v září a v říjnu kratší dobu. Od července se navíc trasa rozšířila o kancelář závodního a další prostory vedení dolu.