Spejbl a Hurvínek se narodili v Plzni a v muzeu si můžete sami zkusit vodit loutku. Muzeum loutek na náměstí Republiky patří pod Západočeské muzeum a mapuje loutkářství v Plzni a okolí — od kočovných loutkoherců až po dnešní Divadlo Alfa.

Pro děti je klíčové muzejní divadlo ve druhém patře: místnost, kde se s loutkami smí manipulovat a kde se dá vyzkoušet, jak se vodí různé typy loutek. Jinde v muzeu se na loutky jenom kouká.

Co je ve kterém patře

Kočovná divadla a počátky plzeňského loutkářství. Příběh začíná na počátku 19. století, kdy do Plzně opakovaně jezdili lidoví loutkáři s koňskými povozy na své štace — takzvané „abštechry". K nejstarším rodinám patřili Kopečtí, Maiznerové, Dubští, Kočkové a Finkové. Škodovo divadlo, první stálé loutkové divadlo ve městě, je tu jako oživený model zhotovený podle dochovaného negativu.

V prvním patře rodinná divadélka a Loutkové divadlo feriálních osad, které v Plzni fungovalo v letech 1913–1935. Právě na jeho pódiu poprvé vystoupili Spejbl a Hurvínek. Novákovo divadlo tu bylo pro potřeby expozice zrekonstruováno a zmechanizováno, takže je vidět v pohybu. Ve stejném patře jsou Gustav Nosek, Josef Skupa a Jiří Trnka, „revoluční" Kašpárek z kabaretů konce první světové války a komická dvojice Grundle a Šlafunda.

Ve druhém patře Divadlo Alfa a jeho loutky z oceňovaných autorských inscenací — expozice se jmenuje NIKDY V KLIDU!. Vedle ní je zmíněné muzejní divadlo, které slouží i jako sál na představení a přednášky.

Loutky, které stojí za to najít

Čert Beliál — podle muzea nejoblíbenější typ loutky v českém loutkovém divadle vůbec není princezna ani Hloupý Honza, ale čert. Beliála vyřezal Jan Kubeška někdy mezi lety 1820 a 1830 a hrál v divadle Jana Nepomuka Lašťovky.

Spejbl vznikl na konci roku 1919 v dílně Karla Noska v Borské ulici podle návrhu, který Josef Skupa načrtl na balicí papír. Diváky nejdřív spíš mátl a nejvíc se bavili scénami, ve kterých Spejbl dostával „na frak". Syna Hurvínka dostal až v roce 1926.

Švejk — loutka z animovaného filmu Jiřího Trnky.

Programy navíc

Hurvínkovo BUBUBU! je samoobslužný program pro jednotlivce, který muzeum postavilo na hře Plzeňského loutkového divadla z roku 1932. U vstupu dostanete hrací kartu, po expozici hledáte Hurvínkova psa Žeryka a domů si odnesete vlastního Hurvínka. Stojí 30 Kč.

Pro školky a školy má muzeum výukové programy Příběh na niti (30 Kč) a jeho verzi s výtvarnou dílnou — Lazebnický dvorek, Kameňačka z pytlíku nebo Merlin a draci (60 Kč). Jeden doprovod na deset dětí má vstup zdarma, další platí 60 Kč.

Na tohle si dejte pozor

V pondělí je zavřeno. Jinak úterý až neděle 10–18 hodin.

Muzeum je bezbariérové. Expozice se ale rozkládá do tří pater, takže s kočárkem počítejte s výtahem.

Prakticky

Základní vstupné 60 Kč, snížené 30 Kč (děti, studenti, senioři od 65 let, držitelé ZTP), rodinné 130 Kč pro dva dospělé a až čtyři děti. Děti do tří let zdarma.

Muzeum sídlí v domě, který je sám o sobě zajímavý: je to zapsaná kulturní památka s renesanční fasádou z let 1580–90 a jádrem ještě z předhusitské doby. Město ho zrekonstruovalo, expoziční část stavělo Divadlo Alfa.

Náměstí Republiky je hlavní plzeňské náměstí, takže se návštěva dá spojit s katedrálou svatého Bartoloměje i s dalšími muzei v centru.