Třešť je betlémářské město a v muzeu je to vidět. Expozice Betlémářství v Třešti ukazuje šest betlémů — čtyři velké a dva skříňkové — a jsou mezi nimi kusy, které jinde neuvidíte.

Nejstarší je papírový betlém s ručně malovanými figurkami od prvních třešťských betlémářů. Vedle stojí velký dřevěný betlém, jehož krajina je postavená z pařezů, kůry a mechu. Je tu i betlém, kde všechny figurky vyřezal jediný autor a mezi darovníky schoval známé třešťské postavičky. A stolní betlém švadlenky Petronily Krechlerové s miniaturními figurkami.

To, co dělá třešťské betlémy zvláštní, je způsob stavby: jsou dělané jako dioráma. Krajina se pozvolna zvedá k obzoru a nepozorovaně přechází do malovaného pozadí, kterému se tu říká „lončoft". Uprostřed bývá zbořeniště — místo narození. Když to dětem ukážete, začnou hledat, kde přesně model končí a obraz začíná.

Muzeum sídlí v Schumpeterově domě — rodném domě ekonoma Josefa Aloise Schumpetera, který se v Třešti narodil v roce 1883. Jeho novou expozici tu nedávno celou přestavěli a má dvě úrovně: kratší pro laiky a podrobnější pro ty, koho to chytne.

Jsou tu ještě tři expozice. Zaniklý třešťský průmysl — výroba sukna, hodinové skříně, dílny na šachové figurky, housle a dýmky a hlavně zápalkové krabičky se secesními nálepkami, které se vyvážely do celého světa. Zámecký pokoj s nábytkem a portréty posledních majitelů třešťského zámku. A ševcovská dílna složená z pozůstalostí místních ševců.

Vstupné je tady skoro symbolické: dospělý třicet korun, dítě patnáct a rodinné pětasedmdesát za dva dospělé a jedno až čtyři děti. Děti do šesti let zdarma. Za rodinu se třemi dětmi zaplatíte míň než za dvě kávy.

Ale pozor na otevírací dobu, protože ta je tady past:

V únoru, březnu, dubnu, říjnu a listopadu je zavřeno. Muzeum je otevřené jen v prosinci, lednu a od května do září — tedy o Vánocích a přes léto. To je logické u betlémů, ale kdo si to nezkontroluje, přijede na jaře zbytečně.

Otevřeno je od úterý do pátku od devíti do půl páté a o víkendu od desíti do pěti, v pondělí zavřeno. A je tu polední pauza — ve všední dny celou hodinu od dvanácti, o víkendu půl hodiny.

Poslední věc: web neuvádí, jestli se dá platit kartou. U menších krajských poboček to bývá jen hotově, takže si drobné radši vezměte.