Dobřívský horní hamr je největší a nejvýznamnější památka svého druhu v Česku a hlavně — je plně funkční. Dnešní zděná budova stojí od počátku devatenáctého století na místě starších dřevěných hamrů z let 1658 a 1701 a strojní vybavení je z devatenáctého století.

Uvnitř se všechno hýbe díky čtyřem vodním kolům. Vodu k nim přivádějí vantroky — dřevěná koryta, po kterých voda teče přímo na kola. Ta pak roztáčejí buchary a všechny ostatní stroje.

Co v hamru stojí

Nadhazovací buchar — kladivo, které se zvedá a padá silou vody. Vedle něj důmyslně konstruovaná stojanová vrtačka, excentrické nůžky na stříhání silných plátů železa, brusky, dynamo a dřevěný kazetový měch pro výhřevací pec.

Je tu kovářská výheň a předváděcí pracoviště kovářů, kde se ukazují kovářské práce pod buchary i ruční práce na kovadlině.

Doplňuje to expozice o dějinách železářství na Podbrdsku a o hutnictví přímo v Dobřívě.

Prohlídky jdou po hodinách

Prohlídky hamru začínají každou celou hodinu — kromě poledne. Kdo dorazí v půl, čeká na další.

Otevřeno je jen sezonně, od dubna do října, od úterý do neděle, od devíti do pěti. V pondělí a přes zimu zavřeno.

Jednou za rok se tu koná Hamernický den, kdy je hamer v plném provozu a kovají tu kováři — na to se vyplatí načasovat návštěvu, pokud chcete vidět železo pod kladivem.

Prakticky

Je tu rodinné vstupné, které vyjde levněji než dvě dospělé vstupenky, a skupiny se objednávají předem na zvláštním čísle.

Mimo areál hamru je ještě pamětní síň Jindřicha Mošny se symbolickým vstupným — dá se přidat, ale je to samostatná zastávka.

Hamer spravuje Západočeské muzeum v Plzni. Areál prošel revitalizací spolufinancovanou z prostředků Evropské unie.