Hledat
Filtry
Zavřít

Výlet na zámek Berchtold


Zámek Berchtold - Vidovice - Kunice

(21.8.2013 Středa)Zámek Berchtold

                Je ráno vstáváme a já přemýšlím kam by jsme dnes s dětmi mohli jet na výlet.  Po snídani usedám se šálkem mé oblíbené oříškové kávy k notebooku a pouštím se do hledání programu našeho dnešního dne. Po pár nápadech si vzpomenu, že jsem měla v plánu navštívit právě zámek Berchtold. Otevírám náš web Píďáka a do vyhledávače zadávám zámek Bechtold - je rozhodnuto. Jedeme do dětského ráje. Podle fotek spokojenost a tak ohlašuji rodině, že za chvilku budeme vyrážet právě na tento zámek. Děti se ptají co tam je a kde to je a jak už znáte z vyprávění o naší dovolené v Krkonoších, trávím několik minut popisováním toho kam jedeme. Oblékáme se, je krásně a tak to netrvá ani dlouho a nasedáme do auta. Já se ještě vracím našemu malému pro Manducu - (nosítko), protože sebou nebereme kočárek.

                Posádka připravena startujeme a odlétáme směr Vidovice. Děti jsou hodné a nejstarší dcera opět poslouchá své One direction. Po chvilce jsme na místě a parkujeme. Vcházíme do areálu zámku. Zámek je krásný, všude je čisto a milo. Vcházíme dovnitř kde hned u vchodu jsou dvě brnění, hned se fotografujeme a jdeme dál na recepci zaplatit vstupné. Náš nejmenší se předvádí, běhá a válí se po zemi. Kupujeme vstupenky jen do dětského ráje, což znamená na zahradu zámku. Jelikož máme tři děti kupujeme rodinnou vstupenku plus ještě jeden dětský vstup navíc. Vstupné zde neplatí jen děti do dvou let. Dostáváme nálepky, které je potřeba si nalepit na viditelné místo na oblečení nebo batoh a také dostáváme plánek zahrady a okolí. Nalepujeme nálepky a paní nám vysvětluje kam všude se můžeme jít podívat a vzděluje nám heslo k brance. Heslo pro dnešní den je rytíř. Heslo je z důvodu, že areál můžete libovolně opouštět a následně se vracet.

Ježibaba

     U branky zvoníme a hlásíme heslo. Vcházíme do zahrady. V dáli vidíme perníkovou chaloupku a děti se rozbíhají do všech stran. V tom Píďák zahlédne trampolínu a už ho moc věci okolo nezajímají a chce skákat. Pořád opakuje já chci skákat. Přemlouvám ho a jdeme dál. Potkáváme skřítky, kteří nemají rádi hlazení a také si prohlížíme různé miniatury, které mimochodem pro nás dospěláky jsou asi ten hlavní důvod proč na toto místo jít. Zvoníme na zvonec a jdeme dál k perníkové chaloupce. Přicházíme k ježibabě a fotíme se sní. Má na nose bradavici, která je středem zájmu našich dětí. Jdeme dál obdivujeme veškeré miniatury, děti prohlíží hmyzí strom a další. Jdeme a vidíme, že se zde nachází také peklo. Jak se přibližujeme, dětem se dovnitř moc nechce. Všímám si váhy před vstupem do pekla a všechny děti dávám na váhu. Jdeme dovnitř všude tma a děti se trošku bojí. Nakonec je strach překonán a vidíme čerty, ale  nás malý se bojí stále. Odcházíme a jdeme na slíbenou trampolínu, splnit přání nejmenšího člena posádky. Nadšeně běží a sundavá si botičky. Zatím co děti skáčou, my odpočíváme na lavičce.

                Je doskákáno a děti se ptají na minizoo, která je zakreslena v plánku. Odpovídáme, že tam půjdeme, ale že ta je právě na konci naučné stezky a tak vyrážíme. Jdeme směrem k recepci tenisových kurtů kde se nachází start naučné dětské stezky.  Míjíme různá stanoviště a čteme na stanovištích informace, které  jsou k užitku jak nám tak i dětem. Plníme také různé úkoly. Stezka má několik stanovišť a měří cca 1200m. Zvládá ji i nejmenší člen výpravy. Na některých stanovištích jsou prvky po kterých děti mohou lézt a podobně. Přicházíme k minizoo a děti obdivují holubi a hladí si kozy. Na tomto místě jsou také vystaveny věci jako srotovač ovsa, třídička nebo třeba koňské saně a další zajímavé věci. Vše má popisky a tak dětem ukazujeme, které věci jsou na co. Jdeme dál a přicházíme zpět na zámeckou zahradu. Zvoníme na zvonek.

Ozve se heslo: Manžel odpovídá a schválně říká heslo špatně BRNĚNÍ. Paní odpovídá ano. Smích. Smějeme se a děti jdou ještě poskakovat na trampolíně a my dospěláci se usazujeme do houpačky a odpočíváme a užíváme vteřin bez otázek, breku a jekotu našich nejmilovanějších dětiček. Je zde restaurace se zahrádkou, kde si můžete dát třeba jen kávu ale také se naobědvat. My tentokráte tuto možnost nevyužíváme a raději relaxujeme v houpačce. Děti už zlobí a přestává je to tu bavit a tak odcházíme na parkoviště. Nasedáme do auta a odjíždíme. Bylo to celkem fajn dopoledne. 


Vložte svůj komentář
Archív blogu