Adršpašské skály
Adršpach je nádherný, ale s dětmi to chce plán. Začnu tím nejdůležitějším, ať vás to nepřekvapí až na místě: vstupenky se kupují online a je jich omezený počet. Když se vyprodají, na pokladně už je nekoupíte a dovnitř se nedostanete. Tohle si zařiďte doma, ne cestou.
Hlavní okruh má tři a půl kilometru a projdete ho zhruba za dvě a půl až tři hodiny. Na celém skalním městě je skoro dva tisíce schodů, z toho asi osm set padesát na Nové partii k vyhlídkám. To je číslo, které stojí za rozmyšlenou, jestli s sebou berete čtyřleté dítě.
Co po cestě uvidíte: Milence, nejvyšší věž se svými jedenaosmdesáti metry, Velký vodopád padající z šestnácti metrů, Myší díru — nejužší uličku širokou půl metru, kterou děti milují a dospělí s batohem méně — Gotickou branku a Homoli cukru. Zvlášť se platí plavba pramicí po Skalním jezírku, trvá asi dvacet minut a jezdí se celý den; pro malé děti je to často ta nejlepší část výletu.
S kočárkem se dá dojít jen k Malému vodopádu, asi kilometr a tři sta metrů od vstupu, a stejnou cestou zpátky. Dál to nejde, jsou tam úzké a strmé schody. Provozovatel doporučuje spíš nosítko. Nepřístupné s kočárkem i na vozíku jsou Velký vodopád, jezírko s lodičkami, vyhlídka na Milence i Myší díra. Děti do patnácti let nesmí na okruh bez dospělého.
Praktické: parkovné se platí zvlášť a není levné, parkoviště je přímo u vstupu. Na okruhu není žádné občerstvení ani WC — jen u vstupu, kde v létě stojí stánky. Vezměte si vodu, svačinu a pevné boty, po dešti jsou schody kluzké. Otevřeno je denně kromě Štědrého dne, v létě až do osmi večer.
Ještě jedna věc k cestě: na příjezdové trase do Adršpachu se opravuje most a jezdí se kyvadlově na semafory. Autobusy a auta nad 3,5 tuny musí objíždět přes Jívku a Stárkov. Práce mají trvat do konce října 2026, takže si k cestě přidejte rezervu — nebo si před vyjetím ověřte, jestli už je hotovo.



