Nejdřív to, co rozhodne, jestli tam vůbec dojedete: mimo víkend se sem běžná rodina většinou nedostane.

Od poloviny května do konce června a v září je od úterý do pátku otevřeno pouze pro předem objednané skupiny. O sobotách, nedělích a svátcích se dá přijít normálně, od jedenácti do pěti.

O letních prázdninách přibývá čtvrtek a pátek (10 až 16), pondělí až středa jsou zavřené. Poslední prohlídka začíná půl hodiny před koncem.

Co v areálu stojí

Muzeum československé fortifikace tvoří dva samostatné pěchotní sruby — MO-S 18 Obora a MO-S 19 Alej, jeden řopík (lehké opevnění vzor 37) a tvrzový pěchotní srub MO-S 20 Orel. Jsou to skutečné objekty z konce třicátých let, ne rekonstrukce.

Srub Obora byl postavený ve druhém stupni odolnosti — strop má dva metry betonu. Uvnitř je původní funkční čerpadlo Royal, plně funkční ventilace s filtrací, nádrže na vodu, ubikace, muniční sklady a vybavená střelecká místnost.

Pěchotní zvon srubu německá armáda v roce 1940 vytrhla a nový sem osadili až v prosinci 1991. To je detail, na kterém se dá dětem ukázat, co se s opevněním po Mnichovu dělo.

Deska, která spojuje dvě místa

Ve vstupní chodbičce srubu Obora je pamětní deska Jaroslava Švarce — parašutisty výsadkové skupiny TIN, který padl spolu s ostatními v kryptě kostela svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.

Kdo byl v pražské kryptě, najde tady druhý konec téhož příběhu.

Prakticky

Je tu rodinné vstupné pro dva dospělé a až tři děti do osmnácti let a děti do šesti let mají vstup zdarma. Skupiny nad deset lidí mají dvacetiprocentní slevu, ale jen při rezervaci předem.

Fotografovat se smí zdarma, bez blesku a bez stativu.

Areál je pobočkou Slezského zemského muzea a je součástí Technotrasy, která propojuje industriální památky Moravskoslezského kraje.