Baťův mrakodrap ve Zlíně, čísluje se jako 21. budova, byl kdysi nejvyšší administrativní budovou Československa. Postavil ho v letech 1936 až 1939 architekt Vladimír Karfík jako ředitelství firmy Baťa — sedmnáct podlaží, která měla být výkladní skříní firmy. Dnes v něm sídlí Zlínský kraj a finanční úřad.

Dobrá zpráva pro rodiny: dovnitř se dá jít i bez prohlídky. Budova je přístupná samostatně, bez průvodce, denně od osmi do sedmi večer. Počítejte jen s tím, že u vchodu projdete bezpečnostními rámy.

Cíl je terasa v šestnáctém patře — je přístupná veřejnosti denně od osmi do osmi. Je na ní odpočinková zóna se zelení, dalekohledy a bronzová 3D mapa baťovského Zlína, na které si děti najdou, na co zrovna koukají. Vidíte odsud náměstí Práce s obchodním domem, hotelem Moskva, Velkým kinem i baťovskými domky. A ze západní strany celý bývalý tovární areál, který měl v době největší slávy přes šedesát budov.

Druhá věc, kterou si děti zapamatují, je páternoster. Je to řetěz kabinek, které jezdí pořád dokola a nastupuje se do nich za jízdy — jeden z posledních u nás. Ale pozor, jede jen v pracovní dny od sedmi do tří. O víkendu ho nezastihnete, takže jestli je to důvod vaší cesty, jeďte ve všední den.

A pak je tu ta nejznámější věc, kvůli které se sem jezdí: pojízdná kancelář Jana Antonína Bati ve výtahu o rozměrech pět krát pět metrů. Šéf firmy se v ní nechal vozit mezi patry a měla vlastní klimatizaci, dva telefony a umyvadlo s tekoucí vodou. Výtah i jeho původní strojovna jsou dodnes v provozu.

Do kanceláře se ale dostanete jen na komentované prohlídce a rezervovat je potřeba nejlépe jeden až dva týdny předem na telefonu 573 032 111 nebo mailem na recepce@14-15.cz.

Prohlídka trvá pětačtyřicet až šedesát minut. Delší okruh zahrnuje jízdu výtahem a výklad na terase, kratší jízdu výtahem a projekci ve druhém podlaží.

Jedna praktická věc, na které se dá zaseknout: prohlídky nezačínají u mrakodrapu, ale na recepci 14. budovy Baťova institutu, odkud se s průvodkyní jde asi dvě stě metrů. Vstupenky se tam kupují hotově i kartou.

Ještě čísla, která na dětech fungují líp než jakýkoli výklad: v druhé polovině třicátých let vyráběla zlínská továrna kolem dvou set padesáti tisíc párů bot denně a firma měla asi šedesát tisíc zaměstnanců. Proto potřebovali takovou budovu.