Boubínský prales je jedna z nejstarších chráněných rezervací u nás — vyhlásili ji v roce 1858. To znamená, že se tady po víc než sto padesát let nekácelo, nesázelo a neuklízelo. Výsledek vypadá jinak než les, na jaký jsou děti zvyklé: stromy tu padají a zůstávají ležet, na kmenech rostou obří dřevokazné houby, mech je všude.

Pro děti je to srozumitelné bez vysvětlování — je to prostě les, kde je nepořádek dovolený.

Cílem procházky je Boubínské jezírko ve výšce 920 metrů. Je to malá tmavá vodní plocha, hluboká čtyři metry, kolem dokola les až k vodě. Vede k němu povalový chodník a dřevěný mostek.

Podstatná věc pro rodiny: stezka k hrázi jezírka je sjízdná s kočárkem i s vozíkem. Na Šumavě to není samozřejmost — a je to důvod, proč sem jet i s tím nejmenším.

Výstup na vrchol Boubína je ale úplně jiná disciplína a Správa parku ho pro kočárky a vozíky nedoporučuje. Nahoře stojí jednadvacet metrů vysoká rozhledna. Pokud na ni míříte, počítejte s pořádným stoupáním a delším časem, než uvádí popis samotné trasy k jezírku.

Startuje se na parkovišti Na Kaplici pod Boubínem. Cesta je značená nejdřív zeleně, potom modře a míjí informační středisko na Idině Pile — dobrá zastávka na začátek, kde se dá o pralese něco dozvědět, než do něj vejdete.

Jedna věc k ověření před cestou: část tras v okolí bývá kvůli padlým a nestabilním stromům uzavřená — v rezervaci je to normální provozní stav, ne výjimka. Aktuální stav si zkontrolujte na webu Národního parku Šumava, ať vás uzavírka nepřekvapí až na místě.