Balcarka v Ostrově u Macochy je z jeskyní Moravského krasu ta nejbarevnější. Zatímco jinde vévodí bílá a šedá, tady je krápníková výzdoba do žluta, do rezava i do červena — a právě kvůli tomu sem má smysl jet, i když už jste jednu jeskyni viděli.

Jeskyně je labyrint chodeb ve třech patrech, takže se hodně stoupá a klesá. Vstupuje se portálem v Balcarově skále, což je zároveň pravěké sídliště. Trasa jde přes deset metrů vysoké Wilsonovy rotundy do Velkého Fochova dómu — pětašedesát metrů dlouhá prostora — a pak Galerií a Přírodní chodbou, kde jsou sintrové stěny s útvary, kterým se říká Loutkové divadélko a Cukrová pohádka. Ta jména dětem sedí, protože ty útvary tak fakt vypadají. Končí se v prostoře Popeluška.

Počítejte zhruba s hodinou a hlavně s jedním číslem: je tu 330 schodů. Na jeskyni je to dost a je fér to vědět dopředu, než vezmete čtyřleté dítě, které v půlce oznámí, že už nemůže.

Pro rodiny: s dětmi do tří let se prohlídka nedoporučuje, do deseti let jen s doprovodem dospělého. Rodinné vstupné je pro dvě nebo tři děti.

Praktické: parkování je zdarma přímo u pokladny a ke vchodu je to sto metrů — to je z jeskyní Moravského krasu nejlepší poměr. V provozní budově je občerstvení, suvenýry i WC. Autobusem se sem dostanete až na zastávku, vlakem do Blanska a pak deset kilometrů dál.

Dole je sedm až osm stupňů a skoro sto procent vlhkosti — bunda je povinná i v létě. Leden, únor a prosinec je zavřeno, mimo hlavní sezonu se jezdí jen v pevných časech.