Praděd je nejvyšší hora Moravy — čtrnáct set devadesát dva metrů — a na jejím vrcholu stojí televizní vysílač, do kterého se dá vyjet výtahem a rozhlédnout se.

Vyhlídková plošina je ve výšce třiasedmdesáti metrů od paty věže, tedy patnáct set šedesát dva metrů nad mořem. Je to po Sněžce druhé nejvyšší místo v Česku, kam se člověk dostane.

A pak je tu detail, který děti chytne: celý vysílač měří sto čtyřicet šest a půl metru, takže jeho špička ční pětatřicet metrů nad vrcholem Sněžky. Nejvyšší hora Česka je odsud v jistém smyslu níž.

Za dobré viditelnosti dohlédnete opravdu daleko: Beskydy jsou sto pět kilometrů, Krkonoše sto dvacet šest, Malá Fatra sto padesát. A nejdál jsou Vysoké Tatry — dvě stě třicet kilometrů. Ty jsou vidět nejčastěji za úsvitu a krátce po východu slunce; provozovatel píše, že po většinu dne se to povede jen dvakrát až čtyřikrát za zimní sezonu.

Vstupné: dospělý sto osmdesát korun, dítě od čtyř do dvanácti let sto korun, děti do čtyř let zdarma.

Otevřeno je od dubna do října od osmi do šesti, od listopadu do března od osmi do čtyř.

Ale pozor na formulaci, kterou provozovatel používá a která je zásadní: „provoz za pěkného počasí a slušné viditelnosti". Když je Praděd v mracích — a to je tam běžný stav — nemá smysl nahoru jezdit. Na webu je webkamera a aktuální počasí, mrkněte tam, než vyrazíte.

Jak se tam vůbec dostat, je otázka, kterou je nutné vyřešit předem:

Autem se jede na záchytné parkoviště Hvězda mezi Malou Morávkou a Karlovou Studánkou — je placené a je to zároveň autobusová zastávka linek od Olomouce, Jeseníku, Rýmařova i Bruntálu. Nejbližší vlak staví ve Vrbně pod Pradědem nebo v Bruntále.

Odtud jede kyvadlová doprava na Ovčárnu, denně od sedmi do pěti (zpátky od půl osmé do půl šesté). Z Ovčárny na Praděd už ale žádná doprava nejezdí a jde se pěšky. S menšími dětmi s tím počítejte — je to poslední úsek do kopce a nedá se obejít.

Na vrcholu je restaurace a hotel, takže se dá dát něco teplého. Zvířata do restaurace ani na ubytování nepouštějí.

Ještě kousek historie, který se hodí dětem povědět cestou nahoru: první rozhledna na Pradědu se stavěla devět let, od roku 1903 do roku 1912. Kámen na ni lámali z nedalekých Tabulových kamenů a stavitel František Greger z Jeseníku měl na práci pětačtyřicet lidí a čtrnáct koní. Ta věž se jmenovala Habsburk — dnešní vysílač stojí na jejím místě.