Hradec nad Moravicí byl přes sto třicet let sídlem knížecího rodu Lichnovských a hostili tu lidi, jejichž jména znáte: Ludwig van Beethoven, Franz Liszt i jeho dcera Cosima Wagnerová a malíř Josef Mánes. To je věc, kterou se dá dětem cestou vyprávět.

Okruhy jsou tři a liší se hodně. Reprezentační a soukromé salony trvají sedmdesát minut a je v nich empírová knihovna s šestnácti tisíci svazky od poloviny patnáctého století, slavnostní jídelna se sbírkou japonského a čínského porcelánu a kuřárna s kulečníkovým sálem.

Hostinské apartmá je kratší, hodinu, levnější a nemusíte na něj rezervovat — což je s dětmi rozhodující. Je v něm pokoj, kde v roce 1871 bydlel německý císař Vilém I., Hubertova světnice se zbraněmi a loveckými trofejemi a zámecká kaple. S dětmi je tohle rozumná volba.

Třetí okruh, Poklady hradeckého zámku, je nejdelší a má háček: děti na něm platí plnou cenu, žádná dětská ani studentská sleva neplatí.

Kdo nechce dovnitř, může si koupit levný vstup do areálu — park, nádvoří Bílého zámku a vstupní expozici projdete bez průvodce. Zvlášť se platí výstup na Bílou věž a na Hodinovou věž, obě bez průvodce.

A teď dvě věci, které je potřeba vědět dopředu, protože jinak vás na místě zaskočí. Zámek říká doslova, že vstup na prohlídku s kočárkem jakéhokoli typu není povolen, a rovnou přiznává, že nemá přebalovací pult. S batoletem to tedy chce plán.

Bezbariérově se dá projít část okruhu v přízemí Bílého zámku — hostinské apartmá, Hubertova světnice a nahlédnutí do kaple — a je tu i bezbariérová toaleta, klíč dostanete u průvodce.

Praktické: parkoviště u vstupní brány je placené, to pod hradeckým kostelem je zdarma a je odtud k bráně jen krátká procházka. Psa vezmete po areálu na vodítku, na prohlídku ne.

Sezona jde od jara do podzimu, zavírací den je pondělí, v červenci a srpnu je otevřeno od úterý do neděle od devíti do pěti. Na věže se dostanete až od června. U některých okruhů je polední pauza.

Jedna aktuální věc: zámecká restaurace je kvůli rekonstrukci zavřená, takže s jídlem počítejte jinde.