Srdcem zámku je sala terrena — zahradní sál, jehož klenba je celá pomalovaná. A na rozdíl od většiny barokních stropů, kde jsou svatí a alegorie, se tady dá dětem zadat úkol: najít na stropě konkrétní věci.

Malby jsou totiž o ročních obdobích a o čtyřech živlech, a jsou na nich děti.

Co na stropě hledat

Draka — dva chlapci si hrají s větrníkem a pouštějí draka. To je Vzduch.

Saně — dva mladíci na nich dovádějí. To je Zima.

Bublinky — nahý chlapec je fouká a za ním se točí větrný mlýn.

Fontánu, ze které dva putti pijí, a chlapce lijícího vodu ze džbánu. To je Voda.

Kozla — sedí u Dionýsa, který se rozvaluje na sudu s pohárem vína v ruce. To je Podzim.

Uprostřed sálu je pak pět lidských smyslů: žena, která se prohlíží v zrcadle, je Zrak; muž troubící na trubku je Sluch. Celé je to zasazené do namalované architektury, kterou podpírají atlanti.

Zámek

Starou tvrz nechal ve čtyřicátých letech osmnáctého století přestavět na barokní zámek Karel Josef František Vetter. Sídlo se pak stalo hospodářským i kulturním centrem okolí a říkalo se mu „malá Vídeň".

Rod Vetterů z Lilie tu vládl skoro tři sta let — od roku 1660 až do konce druhé světové války.

Na tohle si dejte pozor

Chodí se jen s průvodcem a prohlídka trvá zhruba hodinu. Kapacita je maximálně dvacet lidí, skupiny nad deset osob mají rezervovat předem.

Poslední prohlídka jde v šestnáct hodin, i když zámek zavírá v pět.

Do objektu se nesmí se zvířaty a na prohlídkové trase se nejí ani nepije.

Prakticky

Otevřeno je od úterý do neděle, s polední pauzou od dvanácti do jedné. V pondělí zavřeno.

Rodinné vstupné platí pro dva dospělé a až čtyři děti do patnácti let, děti do šesti let mají zdarma.

Větší část expozice je v přízemí a vstup i pohyb po ní jsou částečně bezbariérové.

Platí se hotově i kartou, WC je v objektu.

Zámek patří Muzeu Novojičínska — ve stejné síti je i zámek v Kuníně, muzeum klobouků v Novém Jičíně nebo CETRAT v Příboře.