Rozhledna na Velkém Blaníku

• Název rozhledny : Velký Blaník
• Nadmořská výška : 638 m.n.m.
• Typ : dřevěná, tvar husitské hlásky
• Výška : 30 metrů
• Vyhlídka ve výšce : 25 metrů
• Počet schodů : 107
• Postavena : roku 1941
• Občerstvení : ano
• Turistická známka : ano
• Parkoviště : 1 km od Louňovic pod Blaníkem ( cesta dostupná i s kočárkem )
• 1 km od Kondrace
• Turistické trasy : červená ( směrem z Louňovic pod Blaníkem ), červená ( směrem z Kondrace ), zelená ( směrem z Načeradce )
• Návštěvní doba : říjen - březen    
• so-ne, státní svátky    
• 10:00 - 16:00 ( ve dnech 24.12. - 26.12. je rozhledna uzavřena )
• duben - září - denně, kromě pondělí - 10:00 - 17:00 - ( je-li v pondělí státní svátek, je také otevřeno )
• Vstupné : dospělí: 20 Kč děti: 10 Kč
• Historie rozhledny - Roku 1835 byl na vrcholu Velkého Blaníku postaven triangulační jehlanec. Na jeho místě nechal vystavět kardinál František hrabě Schönborn v roce 1895 první blanickou rozhlednu, která kromě poskytování výhledu na podblanickou krajinu návštěvníkům také nadále sloužila jako triangulační bod.
• V roce 1914 pak byla pražským arcibiskupem Lvem Skrbenským z Hříště zbudována na Blaníku nová rozhledna. Jednalo se o 20metrů vysokou věž dřevěné otevřené konstrukce, na kterou se dalo vystoupat pouze po žebřících. Tato rozhledna byla již v polovině třicátých let 20. století v tak špatném stavu, že výstup na ni byl pouze na vlastní nebezpečí. Když se v roce 1936 pod náporem větru rozhledna zřítila, byla zvažována dokonce i možnost postavit kromě nové rozhledny na Velkém Blaníku také kapli sv. Václava. Ovšem výstavba svatováclavského pomníku či kaple nakonec nenašla dostatečnou podporu a nebyla nikdy realizována.
• Dalším zajímavým projektem, který se objevil po vzniku samostatného československého státu, byl blanický památník. Během první světové války získala blanická pověst novou podobu. Blaničtí rytíři byli ztotožňováni s příslušníky československých legií. Již v listopadu roku 1918 byla proto z iniciativy Antonína Norberta Vlasáka obnovena myšlenka výstavby pomníku na Velkém Blaníku, tentokrát ovšem legionářského. Za tímto účelem byl 12. listopadu 1918 v Louňovicích pod Blaníkem ustaven Spolek ku vybudování pomníku na památném vrchu Blaníku na paměť padlých hrdinů legií československých "Stráž na Blaníku". Z podnětu tohoto spolku vypracovali přední architekti na počátku 20. let 20. století návrhy zamýšleného blanického legionářského památníku. Za všechny je možno připomenout dva tzv. hradní architekty Josipa Plečnika a Otto Rotmayera. K realizaci tohoto projektu ovšem také nikdy nedošlo.
• Stavba nové, v pořadí třetí blanické rozhledny byla připravována Klubem českých turistů v roce 1939. Její návrh vypracoval ing. arch. Alexander Hanuš. Ani počátek druhé světové války stavbu nepřerušil a rozhledna byla dostavěna v roce 1941. Rozhledna má tvar husitské hlásky, je krytá dřevěným šindelem a vysoká 30metrů. Válka ovšem ovlivnila dnešní vzhled rozhledny, když z rozhodnutí ministerstva obchodu bylo upuštěno od výstavby zvonice nad vstupem.